Kocourek se domáhá vycházky


V lednu letošního roku jsme si s přítelem pořídili kotě norské lesní kočky. Do doby, než začal kocourek dospívat, jsme s ním neměli žádné problémy. Jakmile se mu však začaly kolem sedmého měsíce bouřit hormony, tak začal hodně mňoukat, každý večer i hodně brzy ráno (od svítání). Je to velmi frustrující a psychicky náročné. Paní chovatelka nám doporučila, ať ho necháme co nejdříve vykastrovat a že se to zklidní. V osmi měsících jsme ho tedy nechali vykastrovat a po pár dnech se opravdu výrazně zklidnil. Byl velmi milý, mazlivý a hlavně ráno se nebudil. Bohužel tak 10 dní zpátky se ten neklid vrátil a stále trvá. Budí se hodně brzy ráno, chodí po bytě a hrozně mňouká, to samé večer před spaním. I když si s ním každý večer hrajeme, snažím se ho unavit běháním, až sám nemůže, krmíme ho tím nejlepším kočičím žrádlem, mazlíme se… Prostě myslím, že se mu věnujeme opravdu hodně. Důležitá informace je, že bydlíme v menším bytě (cca 45 m2), ale bereme ho ven. Jednou za měsíc ho vezu na celý víkend na chalupu, kde má během dne volný přístup na zahradu, což samozřejmě miluje. A pokud je pěkné počasí a čas nám to dovolí, tak ho někdy bereme i během týdne na zahradu za dům tak na hodinu ven. Myslím si, že chce prostě víc ven a že ho pobyt v bytě neuspokojuje. Řešila jsem to před pořízením koťátka s chovatelkou – zda je to vhodná kočka do bytu, protože jsme do té doby měli vždy kočky jen v rodinném domě, kde měly volný přístup ven a vracely se, kdy chtěly. Paní chovatelka mne ujišťovala, že je to v pořádku. Bohužel já ten pocit nemám a je velmi frustrující vědět, že děláte opravdu, co můžete, ale nestačí to. Co s tím? Nechci dát kocourka pryč, máme ho moc rádi a máme vybudovaný krásný vztah, nicméně tohle je neudržitelná situace. Nenechá nás večer odpočinout a ráno vyspat, navíc si nedokážu představit, že bychom měli za několik let v těchto podmínkách miminko. Paní chovatelka psala, že norky dokážou být citoví vyděrači a člověk na ně musí být přísný. Snažíme se mu neustupovat, i zvýšíme hlas, nebo ho prostě ignorujeme, ale nic nepomáhá. Dále nám doporučila, abychom mu pořídili kamaráda, ale to není vzhledem k velikosti našeho bydlení možné.


Odpověď:

Tohle trápení mají lidi nejen s norskými lesními, ale často i s docela obyčejnými kočkami. Některé kočky prostě pobyt venku milují tak, že by tam mohly být pořád, jiné zase mají strach vystrčit nos jen na chodbu. Ale tohle chování je typické pro kočky, které chodí ven jen občas nebo na omezenou dobu. Prostě tím mňoukáním dávají najevo, že by rády šly ven právě teď. A je to přirozené – lovecké a průzkumnické choutky na ně přicházejí za šera, tedy večer a nad ránem. Ideální by bylo umožnit vašemu nádhernému kocourkovi stálý přístup na balkon, samozřejmě zasíťovaný. Jestli ho nemáte, zkuste vymyslet, jak mu zpřístupnit alespoň pootevřené okno (zvenčí do zdi kolem celého okna ukotvit dřevěný rám s pevnou kočičí sítí) nejlépe směrem do zahrady. Nevím, jestli je to u vás technicky možné, jak by to narušilo vzhled okna zvenčí a jak by se na to díval majitel domu... Vše zvažte a proberte. Většina koček se smíří i s takovouto náhražkou – prostě mají přímý kontakt se zvuky zvenčí a občas proletí můra nebo dokonce netopýr, a na to se těší. Jinak neberte kocoura ven raději vůbec, nechte to až na víkend na chalupu – určitě by bylo fajn, kdyby to šlo aspoň každý druhý víkend. Proti tomu úpornému mňoukání je možné zkusit kozlíkový extrakt ve formě pipetky spot on – jedna moje nedávná klientka s tím měla velký úspěch (u koček je ale všechno velice individuální). Přípravek se jmenuje Beaphar No Stress Spot on, je k dostání v prodejnách chovatelských potřeb nebo na internetu – není to lék, jen přírodní preparát. Pokud by to nepomohlo, dá se zkusit přípravek s tryptofanem ve formě kapek, které se přidávají do krmiva, nebo feromonový obojek. Jako represivní opatření se v některých případech dobře osvědčil sprej Pet Corrector. Když nic nepomáhá, celkem spolehlivě zabírají antidepresiva – ta však nerada dávám takovýmto mladíčkům a zvláště dokud se nevyzkoušely všechny méně škodlivé možnosti… Druhou kočku nedoporučuji – myslím, že kocourek netouží ani tak po jiných kočkách, jako po dobrodružství. Zkuste se podívat do mého staršího článečku o tomto problému, jestli tam najdete ještě nějakou inspiraci.


 

MVDr. Hana Žertová

Další odpovědi na nejrůznější dotazy naleznete na www.hanazertova.cz

 


Vanda Ročková
Aktualizováno: 5.7.2014 20:05:28
Napsáno: 5.7.2014 20:03:28

Forum.

22.7.2014

PC4BC

Jak naučit kočičku 3-4 měsíce, vzatou z jiného prostředí, aby chodila do karbičky s vystýlkou. Napodobili jsem prostředí ve kterém žila a kam chodila na záchod. Do naší krabičky však chodí jenom čůrat a vše ostatní nechává na koberci. Po kastraci ji necháme chodit po zahradě. Máme ještě dvě kočičky, ještě nedávno koťata, ty mají svojí krabičku a jsou bez problému.Mají volný výstup i přístup do domu.

Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu muj-pes.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: muj-pes.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@muj-pes.cz; Redakce:info@muj-pes.cz