Naštvaná kočka

Odpověď:

Tohle je opravdu velký problém. Kočky mají paměť jako sloni a nepříjemnosti navíc asociují s určitým prostředím nebo osobou. Když přítel zasáhl do šarvátky osobně a udělal kočce něco, co ji hodně vykolejilo (odhození na postel a zavření v ložnici), má teď na hodně dlouho spojenou s vyděšením a nepříjemností jak ložnici, tak osobu přítele (a to hlavně jeho obličej, protože se asi tvářil rozhořčeně, když proti ní zasahoval, a díval se na ni). A samozřejmě za všechno prvotně může druhá číča, takže se dá agrese očekávat i vůči ní…
Ideální by bylo dát kočku na čas z domu. Radikální změna prostředí, kdy se musí začít starat, kde má krmení, nějaký pelíšek a skrýš, před kým má být ve střehu a komu může věřit atd., jí vyžene z hlavy agresivní náladu. Takže kdyby si ji mohli vzít na pár dnů rodiče nebo jiní příbuzní, bylo by to fajn.
Jestli to nejde, držte ji v jedné místnosti (samozřejmě se záchůdkem a miskami a také bezpečnou skrýší) a dbejte, ať nepřijde do kontaktu s přítelem ani s druhou kočkou. Ale berte ji ven – aspoň na chodbu, na balkon, nebo večer na procházku – třeba v tašce, jestli není zvyklá na vodítko, ale ať vidí ven. Potřebujeme, aby měla co nejvíc nových podnětů. Vy zůstávejte nezúčastněná, moc ji venku nehlaďte, nechte ji prostě koukat. Když bude vyděšená, ať se schová v tašce. Vy jste ten dobrák, co ji vždycky zachrání a přinese domů. Doma jí nachystejte nějaké schovávačky na jídlo – přepravku na vajíčka přilepenou k prkýnku, těžké hrníčky (aby je nepřevrátila, ale musela z nich granulky vytahovat tlapkou po jedné), kelímky od jogurtu přiklopené na granulkách, aby je musela odstrčit, granulky pod starý ubrus nebo pod kus papíru či novin atd., pokaždé trochu jinak. V misce nechte jen „záchovnou dávku“, ať má číča hodně práce. Nikdy na ni nesahejte, nemluvte ani nekoukejte, když je někde nahoře (na skříni, na lednici apod.) nebo uvnitř nějaké skrýše (dřez, lavor, krabice, botník, skříň apod.) Musí mít pocit, že je dobře schovaná a v bezpečí. To platí i pro dobu příští, až bude moci zase chodit po celém bytě.
Zkuste takovéto oddělení a „cvičení“ na pár dnů. Jestli bude kočička klidná a mazlivá, zpřístupněte jí postupně další části bytu. Pozor na setkání s druhou kočkou – ideální by bylo oddělit je nějakou mříží či pletivem ve dveřích, aby se viděly, ale nemohly se napadnout. Až když budou vůči sobě docela v pohodě, je možné je obě vypustit.
Ruské modré kočky jsou ale velmi špatně snášenlivé a většinou není možné je trvale skamarádit s jinou kočkou. Proto bych doporučovala jedné z koček najít nový domov. Je totiž možné, že při jakékoli nahodilé šarvátce mezi kočkami může opět dojít k asociaci a ruská modrá se rozpomene na to strašné „příkoří“, které si přítel vůči ní dovolil, a agrese se vrátí.
Pro jistotu bych to pojistila pořízením Pet Correctoru. Vydává velmi nepříjemný syčivý zvuk, kterého se kočka „zdravě“ lekne. Když při šplíchnutí zůstanete nezúčastnění, nekoukáte na ni a nic neříkáte, nebude tohoto strašáka spojovat s vámi, ale jen s lahvičkou samotnou.
Zylkéne podávejte, je dobrý jako podpůrný prostředek k rychlejšímu uklidnění.

MVDr. Hana Žertová

Další odpovědi na nejrůznější dotazy naleznete na www.hanazertova.cz