Představení útulku – Šonovské depozitum, z.s.


Na otázky odpovídá Hana Burdová

 

Představte čtenářům váš útulek. Kdy byl založen a jak funguje? Kolik v něm máte zvířat?

 

Šonovské depozitum, z.s. bylo založeno na podzim 2015, ale už o pět roků dřív jsme fungovali jako depozitum pro jinou organizaci. Mimo hlavního velkého depozita máme dvě malá. Stav koček se pohybuje v průběhu roku mezi 95 až 110. Staráme se o kočičky zraněné, vyhozené majiteli, zatoulané. Chod depozit financujeme z vlastních finančních prostředků, pořádáním aukcí a z darů lidí.


Stíháte kromě péče o kočky i něco jiného? Jak probíhá váš běžný den?

 

Při péči o 100 kočiček nic jiného nestíhám. Den začíná čištěním záchodů, doplňováním krmiva, výměnou vody, podáváním léků a úklidem. Takto se to opakuje až do večera a mezi tím jezdíme minimálně třikrát v týdnu na veterinu, jednou týdně pro maso. Dost často se nevyhneme pohotovosti v sobotu a v neděli. Pokud někdo přiveze kočičku zraněnou, musíme jet třeba i v noci. Večer, když je trochu klid, sednu k počítači a dělám evidenci a inzerci. O víkendech chystáme za pomoci dobrovolníků aukce, abychom měli peníze na krmivo a veterinu. Běžný den u nás začíná v sedm hodin ráno a končí kolem půlnoci.

 

Překvapily vás nějaké osudy?

Po zkušenostech se spoustou koček a reakcí úřadů nás už nemůže překvapit nic.

 

Slýcháte nějaké předsudky a mýty ohledně útulkových koček? Jsou pravdivé?

Lidi si myslí, že jsou útulkové kočky víc nemocné. Možná nemocné byly, ale od nás odcházejí vyléčené, očkované a kastrované.

 

Prověřujete zájemce o zvíře?

Zájemce prověřujeme všemi možnými způsoby. Jen tak někomu neznámému kočičku nedáme. V žádném případě nedáme kočičku jako dar, vždycky chci mluvit s člověkem, který se o ni bude starat a ten také musí podepsat předávací protokol.

 

Stává se často, že lidé vrací adoptovaná zvířata zpět?

Často ne, ale stává se to.

 

Co by měl potenciální zájemce dopředu promyslet?

Každý si musí uvědomit, že zvíře je živý tvor a ne hračka a bude se muset o něj starat deset až dvacet let. Máme tu kočičky, které žily deset let v rodině a potom už je nechtěli nebo kočičky po zemřelých majitelích, o které se dědicové nechtějí starat.

 

Když se dostane kočka k vám do útulku, za jak dlouho může být adoptována novými majiteli?

Pokud jsou kočičky zdravé, zbavené parazitů, naočkované a pokud jsou dospělé, tak i vykastrované, můžou odejít do nového domova.  Když se přihlásí do šesti měsíců původní majitel, má nárok po zaplacení veškerých nákladů na vrácení kočičky. Zatím se nám to stalo za sedm let jednou.

 

Co považujete za největší problém útulků obecně?

Finance a nezájem obcí a měst. Jen výjimečně města kočky podporují.

 

Co vám naopak dělá největší radost?

Vyléčené a spokojené kočičky, které se dostaly do nových domovů a majitelé se o ně dobře starají.

 

Jaký máte názor na kastraci?

Kastrace je nutná, kočky jsou přemnožené.

 

Jakým způsobem mohou lidé pomoci? Dostáváte nějaké sponzorské dary?

Až na výjimky dostáváme dary od lidí, kteří sami moc nemají, ale chtějí pomoct.

 

Můžete se se čtenáři podělit o nějaké zajímavé příběhy vašich nalezenců?

 

Příběh Barnabáše

První dva roky života jsem se měl moc krásně. Byl jsem doma v teplíčku a měl jsem plné mističky. Najednou jsem se ale ocitnul ve velkém městě na náměstí. Běhal jsem hladový z místa na místo, hledal něco k snědku a úkryt. Když už jsem byl hodně unavený, objevil jsem pár kočičích kamarádů a hlavně kočičí dvířka do nějakého domu. Opatrně jsem tam všechno prozkoumal, našel plné mističky a dokonce postel. Konečně jsem se mohl v klidu vyspat. Probudili mě nějací dvounožci, ale nevyhodili mě. Jsem prý pěkný a mazlivý. Vyléčili mi rány z kočičích soubojů, dali kastrovat, ale časem se na mě moc zlobili, že prý dělám kupičky a loužičky všude. Už mě nechtěli, musel jsem do útulku. Moc se mi tam nelíbilo, ale nakonec jsem si zvykl. Kupičky jsem dělal dál, kde se mi zachtělo, ale nikdo se na mě nezlobil. Povídali, že jsem asi nemocný. Za pár dní mě odvezli na veterinu, protože jsem pořád pil a u misky s vodou jsem i spal. Mám prý cukrovku. Každé ráno a večer mě píchají. Trochu to bolí, ale od té doby je mi dobře. Jsem jako vyměněný, dělám tátu koťatům a dokonce jsem vzorně čistotný.

 

Více informací o útulku a nabídku kočiček k adopci hledejte na www.sonovskedepozitum.cz

 

Na šonovské kočičky můžete přispět také v rámci charitativní vánoční sbírky pro psy a kočky z útulků, kterou organizuje krmeni.cz. Více na http://moje-kocka.cz/aktuality/charitativni-sbirka-pro-psy-a-kocky-z-utulku-969.html
 


Vanda Ročková
Aktualizováno: 5.12.2017 16:31:13
Napsáno: 5.12.2017 16:30:23

Forum.

Ještě nikdo nediskutoval.
Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu moje-kocka.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: Copyright moje-kocka.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@moje-kocka.cz; Redakce:info@moje-kocka.cz