Představení útulku - Azyl Gaia



Zajímá vás, jak to chodí v kočičím útulku? Pak se začtěte do následujících řádků. Na otázky odpovídá majitelka Azylu Gaia, paní Jiřina Vrábelová.

 

Představte čtenářům váš útulek. Kdy byl založen a jak funguje?

 

Azyl Gaia byl založen dne 9. 6. 2010. Nejprve jsem se starala v zaměstnání o malé děti v jeslích, potom o staré lidi v charitě a tam to všechno začalo. Když zemřela klientka, zůstalo po ní nějaké zvířátko a už bylo u mne. Při cestách v terénu, když jsem jezdila po vesnicích, tak hlavně v zimě jsem se nemohla dívat, jak některá zvířátka trpěla. Tak jsem je brala do teploučka na půdu a začalo jich přibývat. Pak jsem se třeba dozvěděla o dalších týraných, hlavně kočičkách, a už jsem musela některé přemístit do bytových prostorů. Nyní mám 103 kočiček a 3 pejsky. Každý z nich má svůj smutný příběh, ale myslím si, že šťastný konec. Snažím se, aby byli v pořádku a v čistotě. Dá to sice mnoho práce, ale když mají plná bříška a jsou spokojení, tak to je tak krásný pocit, který nic nenahradí. Každá nová kočička, která přijde do azylu, musí do izolace. Potom co nejdříve na veterinu, kde ji prohlédnou, jestli je zdravá, nemá ušní svrab (pokud ano, dostane Strongholt a vyčistí se jí ouška), dále se odbleší a odčerví. V karanténě zůstává 3 týdny. Když je kočička plachá, nechá se u otevřených dvířek, aby si sama vylezla mezi ostatní. V každé místnosti, kde jsou kočičky, mám klece, ve kterých si zvykají na prostředí mezi ostatními. Pokud se mi podaří sehnat peníze, vezu kočičky na kastraci. Kocourky potom až v roce, aby se jim časem netvořily močové kameny. Kromě koček se starám také o poníka, divočáka, 4 kozlíky, kačenku, srnečku, 3 zraněné holoubky a ježky.

 

 

Stíháte kromě péče o zvířátka i něco jiného? Jak probíhá váš běžný den?

 

Nestíhám v podstatě nic jiného. Hned ráno od cca 5:30 kočičky krmím, potom do 12 hodin probíhá důkladný úklid všech kočičích místností. Po poledni mám někdy čas na dvouhodinový odpočinek a od 14 hodin jede vše nanovo. Končím obvykle v 18:30.

 

 

Můžete se se čtenáři podělit o nějaké zajímavé příběhy kočiček?

 

Každé zachráněné zvířátko má svůj smutný osud. Vybrala jsem dva. První příběh je o kočičce Marušce až z Brna. Byla vyhozena a uchýlila se do kanálu vedle dětského hřiště. Tam jí však ubližovaly místní děti, házely po ní kameny, zasypávaly jí přístup do kanálu. Paní, která ji chodila krmit, si ji nemohla vzít domů, proto se jí snažila najít místo v nějakém útulku, ale marně. Protože má kočička postižený čumáček a musí dostávat měkké krmivo, nikde ji nechtěli. Prý by ji museli nechat uspat. Tak jsem se jí ujala já. Druhý příběh vypráví o malém rezavém kocourkovi z Králík. Tomu nějací darebáci uvázali na ocásek plechovku a kvůli tomu si kocourek při útěku natrhl zadní nožičku v tříslech. Našla ho pošťačka, která jej ihned zanesla na veterinu, kde si po operaci pobyl 3 dny, poté ho zavezli ke mně do azylu.

 

 

Překvapily vás nějaké kočičí osudy?

 

Překvapil mě osud černé kočičky, které se podařilo zachránit své poslední koťátko tak, že je nosila v tlamičce tak dlouho, až se někdo slitoval a dovezl je oba do azylu.

 

 

Slýcháte nějaké předsudky a mýty ohledně útulkových zvířátek? Jsou pravdivé?

 

Nejčastější předsudky se netýkají ani tak útulkových zvířátek jako spíš azylů samotných. Lidé jsou často nedůvěřiví ohledně toho, jak je nakládáno s financemi, které azylu zasílají dobrovolníci a to i přesto, že peníze jsou Azylu Gaia zasílány na transparentní účet a vše řádně dokládám. Také mívají pochyby, zda je o kočičky řádně postaráno, zda jsou v čistotě a zdravé. V neposlední řadě lidé často nemají představu, kolik práce a peněz skutečně poctivá péče o zvířátka vyžaduje. Bohužel se takovým předsudkům nelze tak divit, v médiích se čas od času objevují různé kauzy, které potom vrhají špatné světlo na azyly jako takové a vzbuzují v lidech nedůvěru.

 

 

Prověřujete zájemce o zvíře?

 

Každého zájemce, který si chce adoptovat zvířátko z azylu, důkladně prověřuji. Hlavně nedávám kočičky „na venek“ jako „myšilovky“. Myslím si, že když jsem je zachránila, obětovala jsem spoustu svého času, práce a peněz, nebylo by v pořádku, aby takové kočičky někde opět živořily nebo byly znovu v ohrožení života.

 

 

Stává se často, že lidé vrací adoptovaná zvířata zpět?

 

Že by mi adoptovanou kočičku vrátili se mi stalo pouze jednou. Noví majitelé mi sdělili, že na ni ještě nejsou připraveni. Pro tyto případy s každým zájemcem o adopci sepisuji smlouvu, ve které je mimo jiné uvedeno, že mi mohou kočičku kdykoliv vrátit. Nechci, aby se stalo, že skončí znovu na ulici.

 

 

Co by měl potenciální zájemce dopředu promyslet?

 

Každý zájemce o adopci by měl zvážit, zda bude mít na kočičku potřebný čas, místo a finance, zda jí bude schopen zajistit pravidelnou veterinární péči, kvalitní krmivo a hlavně lásku. Také je třeba brát v potaz možné problémy v soužití s dalšími členy domácnosti (malé děti, pejsci, jiné kočičky). Některé kočičky v azylu mají své specifické potřeby, například musejí dostávat dietní krmivo a podobně, což není laciná záležitost.

 

 

Když se dostane zvíře k vám do útulku, za jak dlouho může být adoptováno novými majiteli?

 

Pokud bylo zvířátko vyhozeno z domova, tak v útulku začne tesknit, odmítá jídlo a potom je dobré najít mu novou rodinu co nejdříve. Jestliže je zachráněné z venku, tak je sice v izolaci 14 dní, ale je spokojené, protože je v teple, bezpečí a má plné bříško. Tam adopce není tak akutní, ale samozřejmě jsem vždy ráda, když někdo projeví zájem.

 

 

Co považujete za největší problém vašeho azylu a útulků obecně?

 

Je to smutné, ale největším problémem jsou finance. Protože mám soukromý azyl a jsem v důchodu, jsem odkázaná jen na pomoc hodných lidí a při skoro 120 zvířátkách je to opravdu velký problém.

 

 

Co vám naopak dělá největší radost?

 

Největší radost mi vždy udělá, když zachráněné zvířátko, které do azylu přijde v zuboženém stavu, je zablešené, slabé a nemocné, se po pár dnech náročné péče se o něj změní v nádherného tvorečka plného energie a života, začne si hrát a divočit.

 

 

Jaký máte názor na kastraci zvířat?

 

Kastrace zvířátek je jediná správná cesta k tomu, aby mláďata zbytečně netrpěla a v bolestech neumírala kvůli nezodpovědnosti lidí.

 

 

Jakým způsobem mohou lidé pomoci?

 

Pokud lidé chtějí pomoci, mohou zaslat peníze na účet azylu nebo nakoupit krmivo. Nejlepší je navštívit webové stránky Azylu Gaia (http://www.azylgaia.estranky.cz/clanky/jak-nam-muzete-pomoci.html), kde jsou možnosti pomoci podrobně rozepsány.

 

 

Pokud nemají finance, existuje i jiná forma pomoci?

 

Bohužel bez financí je to těžké. Péče o zvířátka stojí peníze a bez peněz to jde těžko. Mohou vypomoci snad jedině dobrovolnou prací v azylu, popřípadě jeho propagací, aby se dostal do co nejširšího povědomí.

 

 

Dostáváte nějaké sponzorské dary?

 

Naštěstí se vždy najdou hodní lidé, kteří jsou v nouzi ochotni pomoci. Žádného pravidelného velkého sponzora kromě www.krmeni.cz v současné době bohužel nemám.

 

 

Více informací o Azylu Gaia naleznete na www.azylgaia.estranky.cz

 

A pokud byste chtěli podpořit kočičky a pejsky z útulku, můžete jim přispět na krmivo. Více zde.


Vanda Ročková
Aktualizováno: 21.12.2016 14:26:05
Napsáno: 23.12.2014 20:22:42

Forum.

Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu moje-kocka.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: Copyright moje-kocka.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@moje-kocka.cz; Redakce:info@moje-kocka.cz