Guliver volá SOS


Byl poslední sobotní pozdní večer v lednu, když se rozezvučel mobilní telefon. Hlas na druhém konci přijímače mi sděloval, že byl nalezen starý bezprizorní kocourek. Jak mají tedy nálezci postupovat dál? Dohoda s úřady však bohužel nebyla možná, místem nálezu byla malá vesnička Brandejsek na Kladensku…

Kocourek měl údajně urputný průjem a nastěhoval se k místní stařence, která se o něj ale už nedokázala postarat, a tak začalo ze strany sousedů-nálezců obvolávání útulků v blízkém okolí. Měli jsme tou dobou u nás ve Vrbičanech volnou karanténní klec, a tak jsme nálezcům odsouhlasili kocourkův příjem. Když k nám kocourka přivezli, zůstali jsme ohromeni. V přepravce totiž neseděl kocourek, ale něco, co silně připomínalo minimálně medvídě. Mohutné packy, obrovská hlava, rozcuchaný kožíšek… Nakonec jsme ale museli i my ve Vrbičanech uznat, že se skutečně jedná o kocourka - obřího veterána.

 

Kam s ním?

Právě přijaté zvířátko jsme pojmenovali Guliver. Již odčerveného jsme ho posléze ubytovali v karanténní kleci v hlavní budově, takže jsme ho měli stále na očích, neboť tato karanténní klec je umístěná kousíček od našeho pracovního stolečku. Při pohledu na něj nás napadlo, jak moc je podobný vzezřením, ale bohužel také matnou srstí, kocourkovi Muchachovi, který v našem útulku před časem zemřel na akutní selhání ledvin. V mžiku nám proběhlo hlavou, že může být také nemocný a nastaly samozřejmě velké obavy, že by se mohlo jednat o onemocnění stejně závažné jako u Muchacha. Vypadalo to, že jsme měli pravdu - kocourek neuvěřitelně močil, během pár hodin byl kočičí záchod plný močových hrudek. Měli jsme jasno, má nemocné ledviny, nebo cukrovku, to se přece pozná, říkali jsme si… A co víc? Zvířátko s akutním onemocněním ledvin nemůže být kastrováno, při závažnějším onemocnění by totiž nemuselo narkózu přežít. Guliverek aromatizoval okolí klasickým kocouřím zápachem. Myšlenky se nám honily hlavou. Co s ním uděláme, až přečká nutnou dobu na karanténě? Kam s ním? Zřejmě do venkovního výběhu, kam jinam, tam nebude tolik patrný zápach nekastrovaného kocoura, zdůvodňovali jsme si…

No nic, necháme tedy kocourka vyšetřit, plánovali jsme. V následujících dnech jsem se s ním vydala na veterinu na odběry krve. Hlava mi to nebrala, ale krevní vyšetření neprokázalo ani onemocnění ledvin ani cukrovku, a to ani náznakem. Co se děje? Pan doktor, kterému jsem posléze odnesla i odchycenou moč, konstatoval, že kocourek bude mít v močovém ústrojí zřejmě tzv. "zátku", která mu způsobuje tyto potíže. Tyto problémy buď časem odezní, nebo v menší či větší míře zůstanou. To však v žádném případě nebránilo jeho kastraci. Jakmile ustoupil průjem, nechali jsme ho vykastrovat. Po čase se vytratil i typický kocouří zápach. V narkóze mu byly vytrhány uhnilé horní špičáky a několik dalších velmi špatných zubů, kterých měl v tlamičce požehnaně. K jeho věku se pan veterinář vyjádřil ve smyslu „že je už starý“. Ale kdo ví, kolik mu je ve skutečnosti - 8, 10, 12 let?

 

Přesun mezi ostatní kočky

Nastal čas a Guliverek mohl být z karantény vypuštěn na svobodu mezi ostatní. Byla to pro nás radostná událost, neboť obří kocourek čas od času vyházel v karanténní kleci téměř všechno stelivo ze záchodku ven, jak byl pečlivý a vše zahrabával. Do karanténní klece se dá použít jen malý kočičí záchodek, kdežto v jednotlivých pokojíčcích už mají kočičky k dispozici kryté „turbozáchodky“, které jsou pro kočičky mnohem přijatelnější.

Každému bych přála tak milého a klidného kocourka s tak fantastickou a dobráckou povahou. Moc jsme si ho zamilovali… Guliverek často lehával jako placka na koberci, také v okupoval moji židli u pracovního stolečku, kde v klidu spinkal a odpočíval. Když jsem opouštěla jednu místnost a vcházela do další, čekal na mne u dveří oddaně jako pejsek. Choval se rozvážně, klidně, mile, byl velmi přívětivý. S příchozími návštěvami se mazlil, byl prostě vyrovnaný. Úchvatný a nenáročný kocourek, říkali jsme si.

Tou dobou byli u nás v hlavní kočičí skupině ještě další dva dospělí kocourkové - Grizzly a Mourek. Mourovaný Grizzly budil respekt svou velikostí, a tak naše největší poťouchlé a hysterické kočičky před ním prchaly, vřeštěly a Guliverka si nikterak zásadně nevšímaly. Grizzly si ho také nevšímal vůbec. Stříbrný kocourek Mourek na něj sem tam zavrčel, ale po chvíli byl klid. Po pár dnech odešli oba kocourkové - Grizzly i Mourek do nových domovů. Myslíme si, že to byl zlomový okamžik. Najednou už nebudil respekt kocourek Grizzly ani kocourek Mourek, ale ve skupině kočiček začal být terčem Guliverek. Bohužel, jak už to chodí, každé zvířátko reaguje na stresové situace odlišným způsobem. Na hysterické vrčení jednooké kočičky Zlatušky reagoval Guliverek po svém, začal být nervózní a trpěl. Když ho začala napadat i rozložitá stařičká Růženka a indiánská kočička Nšoči, medvědí kocourek celkovou situaci nezvládl a začal se bránit útokem. Jindy vždy velmi čistotný kocourek završil vše tím, že se vyčůral v přízemí do rohu místnosti na kachličky. Situace byla stále neúnosnější. Bylo to stresující pro všechny obyvatele domu, ale hlavně pro kočičky cílové skupiny. První možný nápad byl, oddělit ho na zabezpečenou terasu, kde je již trvale zateplená boudička, kočičí WC a v zimním období slouží terasa jako záchytný prostor v nouzi. Guliverka jsme tam sice přestěhovali, ale jeho pláč byl tak intenzivní, že už za pár hodin nebylo možné pokračovat. Navíc terasa sousedí s hlavní skupinou kočiček a naší pracovničkou, kdykoliv jsme tedy promluvili, jeho zoufalý pláč sílil. Nakonec jsme ho pustili zpět mezi kočičky do hlavní skupiny.

 

Další kočičí neshody

Ten den jsem čekala návštěvu z Kladna - naši Gabču. Seděly jsme s Gábi v kuchyni u kafíčka a s chutí jsme přikusovaly dortíky…. Vymyslely jsme, že dáme Guliverka mezi kuchyňské kočičky, kde je dalších pár vysloužilců, snad by ho lépe přijaly, myslely jsme si bláhově. Gábi ho v kuchyni vyčesala a kocourek rázem prokoukl. Bohužel nastoupila starší dominantní kočička Sonja, která mu běžela trucovitě ukázat, kdo je tady pánem. A to zase pozor, Sonja není ledajaká kočička, je to dáma v letech, která si nenechá nic líbit a každému vetřelci ukáže "zač je toho loket". Za chvíli vyskočila na okno a začala ho značit, což nikdy v minulosti neudělala. Bohužel, problémy pokračovaly dál, začal běsnit i dospívající kocourek Cipísek, jehož sykot byl tak intenzivní, že se Guliverek pustil za ním, aby mu tak vrátil úder. Snad jen stařičkého bezzubého Merlinka nechával chladným. Guliverek ale nervózně plakal u dveří, a tak jsme ho nakonec s Gábi  vrátily do hlavní skupiny kočiček. Situace byla opět stresující pro všechny.

Video - Gábi a Guliver: http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Video_-_Gabi_a_Guliver/

Uplynulo pár dnů a napětí v hlavní skupině kočiček stoupalo. Proběhly porady a dohady, jak postupovat dál. Starý Guliverek povětšinou spinkal a odpočíval, ale když se střetl na schodišti s některou z hysterických koček, bylo rázem vymalováno. Řev, křik, úprk a následovala jeho obrana a mnohdy i útok. Stalo se také, že stařičká Růženka ho napadla natolik, až mu vyškubala plno bílých chloupků. Guliverek byl zničený, nervózní a utrápený. Chvíli byl klid a poté přišel zase ryk a řev vyprovokovaný hysterkami. Otázkou zůstávalo, proč ho kočičky nechtějí přijmout? Něco se muselo odehrávat v jejich hlavičkách... Říkali jsme si, že musí ze sebe něco vylučovat, musí být něco, co ostatní kočičky odpuzuje, jinak jsme si to nedokázali vysvětlit.  Následující den přišel zlom, indiánská kočička Nšoči na Guliverka zavrčela a ten skočil na okno a vymočil se na taštičku s razítkem, nabíječkou od mobilu a kalkulačkou. To bylo znamení, že jeho existence v tomto pokoji zákonitě končí. Ne jeho vinou, ani vinou ostatních kočiček, ale situací, která nepříznivou kombinací vzájemné nesnášenlivosti v kočičí skupině vznikla.

 

Další možnost?

Guliverka jsme tedy ubytovali ve venkovním výběhu, kde žije poťouchlá Kleopatra. Nebylo v tu chvíli bohužel jiného řešení. Kočička ihned vyskočila z pelíšku v podobě proutěného košíku a spustila pěvecké árie a třepala se strachem. Guliverek chviličku obcházel výběhem a nakonec v zateplené boudičce označil močí deku i stěny. Z druhého sousedícího výběhu začaly syčet kočičky, dokonce i nekonfliktní Natálka, což bylo zajímavé a nás to opakovaně utvrdilo v tom, že Guliverek není z nějakého důvodu mezi žádnou kočičí smečkou žádán a nikam nezapadá. Stalo se to, co se stát nemělo, Guliverek běsnící kočičku Kleopatru napadl. Proto poslední a jedinou možností zůstávalo ubytovat ho v karanténní kleci, kde nebude atakován ostatními kočičkami. Ač neradi a s tíživými myšlenkami i pocitem provinění, museli jsme ho nakonec po všech ukrutných, ale nutných myšlenkách umístit do karanténní klece. Pocit to byl šílený. Bohužel, v hlavní skupině kočiček, kde původně v karanténní kleci přebýval, už byla tou dobou nastěhovaná letošní první březí kočička jménem Noemi, a tak jsme ho museli přestěhovat do karanténní klece v pokoji zvaném "zagarážák", který se nachází mimo hlavní budovu za horní garáží. První den nevěděl, co se děje, přešlapoval v kleci a sem tam zamňoukal, ale už téhož dne večer byl, dá se říct, smířený se stávající situací.

 

Současná situace

Uplynulo již pár dní, kdy Guliverek obývá karanténní klec. Zjistili jsme, že jeho potíže s velmi častým močením byly z větší části zažehnány. Podáváme mu granulky určené na potíže s močovým ústrojím. V kleci odpočívá, několikrát denně papá, navštěvuje záchodek a zase odpočívá a papá… Celá situace se opakuje stále dokola. Jenže to je právě kámen úrazu a situace, kterou si pro našeho milého kocourka do budoucna nepřejeme a nepředstavujeme. Za žádnou cenu si nechceme připustit, že by měl být odkázaný pouze na karanténní klec. Bohužel, také si nepřejeme z důvodu bezpečí, aby byl umístěn na naši zahrádku, což by bylo také jistým řešením, ale zahrádka ještě není dostatečně zabezpečená proti kočičímu úniku. Není to tak dávno, co jsme přišli o milovanou Bubu, která byla kočičkou venkovní a doplatila na nástrahy, které na venkovní kočičku na každém rohu číhají.

 

Videa:

Guliverek ve výběhu:

http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Video_-_Gulda_ve_vybehu_7.3.2011/

Guliverek ve výběhu 2:

http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Video_-_Gulda_ve_vybehu_2_-_7.3.2011/

Guliverek v zagarážáku:

http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Video_-_Gulda_v_zagarazaku_7.3.2011/

Guliverek, Míša, Geisha a spol:

http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Video_-_Gulda,_Misa,_Geisha/

Fotogalerie:

http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Guliver_-_30.1.2011/

http://srdcemprokocky.rajce.idnes.cz/Guliverekovy_pozy/

 

Najde nový domov?

Rádi bychom tímto našli našemu milému, hodnému a klidnému kocourkovi Guliverkovi zázemí v nové rodině, kde by mohl být samotným zvířátkem nebo mazlíčkem, které by mělo klidného kamaráda, nejlépe pejska. Guliverek by tak mohl dělat skvělou společnost třeba i starším lidem, kteří by chtěli mít svého kamaráda do nepohody. Bezdětný pér nebo rodina s odrostlejšími dětmi by byla také ideální. Pokuste se prosím zapřemýšlet nad těmito řádky… Třeba právě vy hledáte nenáročného a klidného kamaráda s fantastickými vlastnostmi, třeba právě vy byste měli kousíček místa pro našeho Guliverka, který by vám byl oddaným a skvělým společníkem.

Pokud byste mu chtěli pomoci a máte tu možnost, prosím, poskytněte mu trvalý domov a zázemí, aby nemusel být odkázán na karanténní klec. Guliverek vám to tisíckrát v dobrém vrátí, to si můžete být jistí. V tuto chvíli se zřejmě ocitáme na prahu blížící se krize. Článek byl sepsán na základě důležitých faktů a podmínek, které nemohou být Guliverkovi v našem útulku dlouhodobě poskytovány. Jde tady přece o parádního kocourka a jeho spokojenou budoucnost.

 

Za srdíčkového kocourka Guliverka,

Kristýna Kacálková

www.kocky-utulek.cz, www.srdcemprokocky.cz, mobil:777/757 445, 739/242 615, inko@kocky-utulek.cz, kristyna.kacalkova@seznam.cz


Vanda Ročková
Napsáno: 12.3.2011 19:33:41

Forum.

Vložit příspěvek
Používejte diakritiku. HTML značky zakázány. Diskutujte pouze k tématu. Pokud máte zájem o odbornou radu, napište spíše do veterinární poradny. Zde Vám autoři neodpoví.

Vložením diskuzního příspěvku souhlasíte s pravidly vkládání diskuzních příspěvků
Prosím přihlašte se pokud chcete komentovat
Text:
 
Publikování nebo šíření obsahu moje-kocka.cz je bez písemného souhlasu redakce zakázáno: Copyright moje-kocka.cz © 2010
Řešení problémů, webmaster: webmaster@moje-kocka.cz; Redakce:info@moje-kocka.cz