Na křeslo se neškrábe

Škrábání je pro kočku naprosto přirozené, jenže když svou pozornost zaměří na novou sedačku, je to dost nepříjemné… Co v takové situaci dělat?

Škrábání je vlastně značkovací chování, které mají kočky vrozené, je tedy velmi obtížné mu zabránit. Ale nic není ztraceno, nejlepší obranou je poskytnout kočce lákavé škrabadlo, o které by si mohla podle libosti brousit drápky.

Volně žijící kočky si své škrabací touhy většinou vybijí na kůře oblíbeného stromu, jenže domácí kočky takovou možnost nemají. Přece jen málo  chovatelů má v domácnosti dostatek prostoru, aby mohli svému kočičímu miláčkovi pořídit jeho vlastní strom (přestože to je velmi atraktivní dekorace). Kočky si tak za svůj „strom“ zvolí například opěrku křesla nebo roh postele. Navíc mají tendenci opakovaně škrábat na stejném místě – vždyť jednou z hlavních funkcí tohoto chování je zanechání viditelné teritoriální značky. Pokud tedy budete na číču křičet až poté, co jste jí dovolili zvolit si své pravidelné místečko, pravděpodobně toho moc nezmůžete, protože kočku viditelné poškození přitahuje. Zabraňte tomu tedy hned na začátku. V případě, že si zvolila za své místo dřevěný nábytek, pak můžete zkusit použít pasivní odpuzující prostředky – silně aromatickou leštěnku nebo ocet. To by mělo kočku odradit. Nejprve si ale otestujte, zda se octem nepoškodí povrch nábytku. Podobně odpudivě na kočku působí také rozpůlený pomeranč nebo citrón položený vedle inkriminovaného místa. U polstrovaného nábytku zkuste přikrýt opěradlo či opěrky jinou méně atraktivní látkou nebo alobalem. Velmi účinné jsou i speciální odpuzovací spreje, které zakoupíte v chovatelských potřebách. I když se nedá říct, že by zrovna voněly, na většinu koček zaberou.

Poté je třeba obrátit pozornost kočky k vyhrazenému místu ke škrábání (speciální škrabadlo, kmen stromu omotaný sisalovým provazem, rákosová rohož, zavěšený koberec, ratanový košík apod.). Musíte vyzkoušet, co bude mít vaše číča v oblibě, což může trvat pár týdnů. Některé kočky budou využívat kus zavěšeného koberce, zatímco jiné se ho ani nedotknou. Většina si ale oblíbí škrabadlo, zvlášť když u něj bude na šňůrce pověšená myška, se kterou si mohou hrát. Pokud ho ještě navoníte sprejem z kozlíku lékařského nebo cat-nipu (šanta kočičí), úspěch je téměř zaručený. (Počítejte s tím, že spreje rychle vyvanout, takže je budete muset aplikovat pravidelně.) Kočku nenásilně vybízejte k používání škrabadla, když si na něm začne sama od sebe brousit drápky, nadšeně ji pochvalte a můžete jí nabídnout i oblíbený pamlsek. Pokud ji přistihnete, jak škrábe na nábytku, okřikněte ji a odneste ji na správné místo. Škrabací sloupek můžete na nějakou dobu umístit přímo před oblíbený kus nábytku. Někomu se osvědčilo i použití vodní pistolky nebo rozprašovače na pokojové rostliny, přistihnou-li svou kočku při nežádoucím chování. Ale nezapomeňte, že kočka by neměla vidět, že vy jste ten, kdo na ni stříká vodu. Mohlo by to oslabit vaše vzájemné pouto. (Ovšem praktické provedení, kdy by kočka neměla vidět, kdo na ní míří, je poněkud složité, mnohem jednodušší je zvýšený hlas, i když není tak účinný).

Hodně štěstí a škrábání zdar!

Zdroj informací: Roger Tabor, 100 způsobů, jak rozumět vaší kočce, Mladá fronta